Úvod

Maják pro Tebe

Maják pro Tebe vznikl jako bezpečné místo podpory, porozumění a naděje pro ty,
kdo procházejí domácím násilím, psychickým týráním nebo bojují s bezprávím v systému.
Jsme tu pro děti, rodiče, pečující osoby i další, kteří potřebují slyšet:
Nejsi v tom sám.

Za Majákem stojí lidé s osobní i profesní zkušeností s násilím. Víme, jaké to je být umlčený
systémem, kterému chybí pochopení, soucit i funkční nástroje ochrany. Proto budujeme místo,
které dává hlas těm, kdo byli příliš dlouho umlčováni.

Co děláme

  • Nabízíme informační a emoční podporu obětem a jejich blízkým
  • Věnujeme se osvětě a vzdělávání veřejnosti i odborníků
  • Spolupracujeme na systémových změnách pro větší ochranu obětí a spravedlnost
  • Propojujeme oběti, odborníky, instituce i média – protože věříme, že změna je možná jen společně

Proč „Maják“?

Maják je symbolem světla ve tmě, bezpečí a naděje. I v těch nejtemnějších chvílích může světlo ukázat cestu.
Chceme být tím světlem – pro Tebe, pro děti, pro budoucnost bez násilí.

Nejnovější sdílení:

 

„V Majáku pro Tebe věříme, že změna začíná u porozumění. Proto se věnujeme osvětě v oblasti domácího násilí, psychického týrání a systémového bezpráví, kterému čelí oběti – zejména děti a pečující rodiče.“

„Naším cílem je rozbíjet mýty, pojmenovávat realitu, přinášet fakta a otevírat témata, která bývají často zlehčována, nepochopena nebo zcela přehlížena.“

„Co děláme v rámci osvěty?
Sdílíme příběhy a zkušenosti obětí, které pomáhají rozpoznat násilí a pochopit jeho dopady.“

„Vytváříme srozumitelné informační materiály pro veřejnost, odborníky i instituce.“

„Pořádáme přednášky, workshopy a besedy na školách, konferencích i v komunitách.“

„Spolupracujeme s médii, aby hlas obětí zazníval otevřeně, věcně a s respektem.“

„Přispíváme k odborné debatě a systémovým změnám, které pomáhají zlepšovat ochranu dětí a obětí.“

„Proč je osvěta důležitá?
Protože jen informovaná společnost dokáže násilí rozpoznat, pojmenovat a postavit se mu.“

„Rozbíjení mýtů o domácím násilí“

„Děti a pečující rodiče jako oběti, které potřebují být slyšet“