V rozhovoru s Jitkou a jejím otcem nahlížíme na příběh matky dvou synů, která se rozhodla odejít z domácího prostředí zatíženého psychickým násilím, ponižováním a manipulací ze strany partnera. Po rozchodu však nezačal klid, ale vleklý a destruktivní boj o děti. Partner se mstil přes děti, manipuloval je a usiloval o střídavou péči navzdory zjevnému nesouhlasu synů.
Přes snahu Jitky o domluvu byl nastaven režim asymetrické střídavé péče a později dokonce hrozba odebrání dětí do ústavní péče, pokud nebude „dostatečně spolupracovat“ s otcem – agresorem. OSPOD opakovaně ignoroval zjevné psychické problémy staršího syna, včetně úzkostí, nevolností a útěku z domova. Přesto byla vina kladena matce, která byla nucena motivovat děti k návštěvám u otce a podstupovat ponižující asistovaná setkání.
Dědeček dětí, otec Jitky, otevřeně kritizuje nečinnost institucí a jejich skandální přehlížení odborných posudků i výpovědí samotných dětí. Popisuje, jak se z ochrany dětí stal nástroj, kterým se udržuje moc agresivního rodiče. Celý případ je dalším svědectvím o systémovém selhání v opatrovnických řízeních, kde se nechrání děti, ale zachovává toxická rovnováha mezi rodiči – bez ohledu na dopady.
Pokračování sdílení zde – 2.část sdílení s Jitkou – starší syn exekučně odebrán, tyran dostal do péče oba syny