Maruška, autorka petice za ochranu práv a psychického zdraví českých dětí, sdílí svůj silný a hluboce zneklidňující příběh o domácím násilí, kterému čelila nejen ona, ale především její děti. Navzdory důkazům o opakovaném psychickém, fyzickém, sexuálním a ekonomickém násilí, doložených lékařskými zprávami, rozsudky i audiozáznamy, selhal systém – OSPOD Černošice i soudy. Místo ochrany obětí systém podpořil agresora, označeného znalcem i soudem za nebezpečného, a Marušce byl odebrán nejmladší syn. Popisuje šokující manipulaci dětí při výsleších, odmítnutí důkazů, tlak ze strany institucí i podporu násilníka ze strany pracovnic sociální péče a některých organizací.
Přes obrovskou bolest a nespravedlnost Maruška neztrácí hlas. Zakládá petici, píše články a vyzývá ženy i muže, aby se nebáli mluvit. Spolu s Monikou Růt a dalšími oběťmi domácího násilí zakládá spolek a síť vzájemné podpory s cílem změnit selhávající systém. Z rozhovoru vyplývá, že nejde o ojedinělý případ, ale o systémový problém, který destruktivně zasahuje životy dětí a jejich matek v celé České republice.